Na místě dnešní Bismarckovy rozhledny byla dne 23. 8. 1891 zpřístupněna dřevěná vyhlídková věž, vysoká 14 metrů. Stavbu inicioval chebský okrašlovací spolek. V roce 1909 byl objekt pro špatný stav dřevěné konstrukce zbourán. V témže roce byl v Chebu ustanoven výbor pro stavbu Bismarckovy rozhledny a 22. 5. 1909 byla vyhlášena v Chebských novinách veřejná sbírka.

Dříve zde stála dřevěná rozhledna, o kterou se zasloužila Lučanská sekce "Horského spolku pro Ještědské a Jizerské Hory". O výstavbu nové, kamenné věže (dle projektu Roberta Hemmricha) se opět podílela Lučanská sekce. V polovině června roku 1912 tak byla na stejnojmenném vrchu slavnostně otevřena nová kamenná věž, vysoká 21 metrů.

Cibulka je název bývalého zámečku a rozsáhlého parkového areálu rozloženého na jižním svahu košířského údolí v Praze. Na nejvyšším místě parku stojí 13. metrů vysoká kamenná rozhledna postavená ve 20. letech 19. století hrabětem Leopoldem Thun-Hohensteinem, který zde mj. postavil také vycházkové promenády, umělou jeskyni či poustevnu.

Rozhledna na Černé Studnici patří svými 26 metry k nejvyšším jizerskohorským kamenným rozhlednám vůbec. Přístup na nejvyšší vrchol Černostudničního hřebene v nadmořské výšce 869 metrů umožňovaly původně pouze vytesané kamenné stupy. Dřevěná vyhlídková věž tam pak stávala od roku 1885. Po ní již velmi úspěšný jablonecký architekt Robert Hemmrich vyprojektoval důkladnou věž, schopnou dlouhodobě odolávat drsným přírodním podmínkám, navíc zároveň spolu s přilehlou chatou.

Kamenná vyhlídková věž nacházející se na severním okraji Jičína se řadí mezi nejstarší rozhledny v oblasti Českého ráje. V roce 1843 ji nechal postavit jičínský hejtman Hansgirg společně s bohatými měš?any. Snažil se o to, dát práci a obživu nejchudším obyvatelům města a okolních obcí. Věž, která se také nazývá Milohlídka byla opravená v roce 2000 za 200 tisíc Kč. Dostaneme se z ní z centra Jičína asi kilometr po modré turistické značce.

Stavba nového Domu dětí a mládeže v pražských Modřanech byla zahájena 4.8.2003 a dokončena v měsíci září 2004. V areálu, který slouží k organizovanému vyžití volného času mládeže, je i rozhledna, která je součástí komínu. V současné době rozhledna není pojmenovaná, nemá stálou otevírací dobu ani razítko, ale dle slov zástupkyně ředitele tohoto objektu se časem jistě tyto „detaily“ změní.

Návrh na její stavbu padl na schůzi berounského Klubu českých turistů v roce 1891 a plánovaná věž měla stát zakončením značené turistické trasy z Berouna na Děd. Díky spolupráci s místními okrašlovacím spolkem byla 12 metrů vysoká věž dokončena v roce 1893 v rekordním čase čtyř měsíců (základní kámen položen 1. května). Vyžádala si celkové náklady 3 000 zlatých (a to si ještě KČT musel na stavbu půjčit) a na její stavbu se spotřebovalo kolem 25 tisíc královodvorských bílých cihel. Výhled, který nabídla poprvé návštěvníkům dne 17. září 1893, byl úchvatný. Vždy? při dobré viditelnosti bylo možné spatřit i Říp a Milešovku.

Samotná stavba začala v letních měsících roku 2003 a otevřena byla v březnu následujícího roku. Na jižní straně lze z této rozhledny vidět Jistebnickou vrchovinu, na jihozápadě pak město Sedlčany nebo obec Vysoký Chlumec s místním hradem. Zajímavostí je, že na severozápadě lze spatřit další rozhlednu Sedlčanska - Veselý vrch u Mokrska.

Myšlenka, postavit rozhlednu na vrchu Hýlačka, vznikla hned v prvém roce vytvoření československé republiky, v roce 1918. Plán vypracoval Dr. Theodor Petřík, který se zřetelem k rázu krajiny a historii navrhl podobu husitské hlásky. Rozhledna byla postavena nákladem 45 000 Kčs za podpory řady mecenášů a obce Větrovy, která věnovala pozemek i kámen.

Rozhledna na zalesněném čedičovém vrchu je v současné době ve velmi špatném technickém stavu. Původně se rozhledna jmenovala po císaři Františku Josefovi. Je zajímavá tím, že ji tvoří kamenná podstava, na níž je připevněna železná nástavba.Dle Obecního úřadu Valkeřice údajný spor o vlastnictví, patří Lesům České republiky.

Rozhledna stojí na stejnojmenném vršku a byla postavena Vilémem Procházkou dle projektu architekta Jaroslava Beránka v roce 1930. Jako materiál bylo použito kladenské struskové cihly . Výška stavby je 31 metrů a na vyhlídkovou věž vede 102 schodů, je součástí hotelu Kožova Hora. Tento hotel (dříve chata) byl postaven kladenským odborem Klubu českých turistů.

Tato malá, nenápadná, ale zajímavě vypadající betonová rozhledna byla postavena v roce 1934 Roudnickou záložnou podřipskou, která tehdy slavila 60 let jejího trvání. Projekt měl na starosti pražský architekt Ing. Dr. Štěpánek a o její stavbu se postarali stavitelé Hádl a Hájek. Slavnostní otevření pak proběhlo v říjnu 1935.

Již koncem 19.století (v r.1888) zde stávala 19ti metrová dřevěná věž. V roce 1906 však tato rozhledna po vichřici spadla. Dle projektu Stephana Arnolda se podařil v roce 1907 husarský kousek. Během 4. měsíců byla 23,5 metrů vysoká rozhledna postavena a 8. září slavnostně otevřena díky janovské sekce Horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory.

Účelem stavby bylo pozvednutí cizineckého ruchu v návaznosti na blízká světová lázeňská města Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Proto organizaci stavby vedla komise cizineckého ruchu pod vedením Alfreda Rupperta. Podobu vyhlídkové věže navrhli místní obyvatelé, sochař Willy Russ ve spolupráci s architektem Fritzem Hoffmannem.

Rozhledna se nachází nedaleko stejnojmenné obce, vedle vrchu Hodětín. Zajímavostí této vyhlídkové věže jsou 2 části : kamenný podstavec a klasická telekomunikační věž. Z podstavce se na první vyhlídkovou plošinu ve výšce 12 metrů dostaneme ze dvou schodiští, na další pak po točitém schodišti. I z této rozhledny lze spatřit Veselý vrch u Mokrska nebo také při ideálním počasí Boubín na Šumavě.